Rušivé momenty při chovu sklípkanů

Jsou to zhruba to tři roky, co byl v časopise „Sklípkan“ otištěn můj článek „Páření sklípkanů Hysterocrates hercules“. Tenkrát jsem se tam okrajově zmínil o problému se zajištěním klidu v domě jak pro pářící se pavouky, tak pro samici pečující o kokon. Stalo se téměř pravidlem, že jakmile se pustím do páření nebo nějaká samice vytvoří dlouho očekávaný kokon, rozhodne se jeden či druhý soused předělávat byt, nejlépe pomocí bouracího kladiva. Co to znamená pro pavouka, který dokáže pomocí otřesů půdy přesně zachytit sebemenší pohyb i na velkou vzdálenost, netřeba vysvětlovat. Poněkud jsem se tehdy divil, že samice kokon nepustila. Kdybych věděl co se bude dít na přelomu tohoto roku, nedivil bych se vůbec.
V polovině listopadu 2003 jsem opět pářil tuto samici a začátkem prosince byl již na světě obrovský kokon a obrovské překvapení – bude se stěhovat, ovšem ne soused, ale naše rodina! Takže jsem se jednoduše smířil se ztrátou kokonu a samici kontroloval jen ze zvědavosti, jak dlouho bude ochotná humbuk okolo stěhování trpět. A pak to začalo: sekání do zdi, příklepová vrtačka, převážení z jednoho místa na druhé a taky asi desetidenní období, během kterého se teplota v teráriu pohybovala jen slabě nad 20 st. Celsia. Že šlo o opravdu drsné podmínky, dokazuje úhyn dvou subadultních samic Coremiconemis sp., z nichž jedna uhynula již během stěhování, druhá pak několik dní nato.
Nicméně kokonu jsem se dočkal i tentokrát. Přesto že se jeho vývoj oproti tomu předchozímu asi o měsíc opozdil, skončilo počítaní mláďat u čísla 284.
Ještě bych se rád krátce zmínil o tom jak se s touto extrémní situací vypořádali další mí chovanci. Obecně plašší pavouci rodu Haplopelma (robustum, smidti) zareagovali delším hladovým obdobím, stejně tak i jindy perfektně žeroucí samice Pterinochilus murinus. Ve své kůži se podle všeho necítila ani samice Phormictopus platus, která se z ní také bezprostředně po stěhování svlékla, bohužel ne příliš úspěšně. U sklípkanů Citharacanthus spinicrus, Brachypelma smithi a dalších jsem žádné změny nepozoroval. Bez potíží se s tím vyrovnali i štíři Androctonus, Buthus a Opisthopthalmus. Samice Buthus occitanus dokonce během přenášení a převozu spořádala červa.

Ivan Opluštil