Časopis - články | Články | Inzerce | Diskuse | Fotogalerie | Výstavy | Kontakt | Odkazy | Euroinfo
Tapinauchenius plumipes

(od 21.04.2003)

Tapinauchenius plumipes

(Koch, 1842)

Tapinauchenius plumipes 0,1- Foto M.Toráň

Systematické zařazení:
Čeleď /family/: Theraphosidae
Podčeleď/subfamily/: Avicularinae
Rod /genus/: Tapinauchenius
Země rozšíření: Blanchisseuse, Trinidad, Surinam

Popis: T. plumipes je nepatrně menší než známější druh T. latipes či T. gigas. Dospělé samice dorůstají do 4cm v těle, za to je ale pestřeji zbarven. Vyniká zlatavým karapaxem (hlavohruď) a hustým oranžovým ochlupením na dvou zadních párech končetin, nejintenzivnější je na tibiích a metatarsech. Abdomen (zadeček) je také viditelně ochlupen světlými chloupky, který ale celý nepokrývají. Jinak je základním zbarvením sklípkana hnědočerná. Jedinci pár dní po svleku mají končetiny s modravým odstínem. Spodní strana je šedočerná, před svlekem spíše hnědá.

Chov: jelikož se jedná o stromový druh, mláďatům i dospělcům dopřáváme vyšší dózy či terária s možností upředení hnízda, nádrž tedy doplníme vhodnými větvemi (ovocnými), kůrou (borovice), rašeliníkem, umělými či živými rostlinami. Substrát volíme takový, aby spolehlivě udržoval vlhkost, doporučuji tedy lignocel. Neměla by chybět ani mělká miska s vodou. Vzhledem k jejich velikosti v dospělosti postačí menší terária, rozměry asi: 20x30x30cm (dxvxš), nezapomínáme na dobré větrání. Ve své domovině ho můžeme nalézt v tropických plantážích, hnízda si buduje pod odchlípenými kůrami stromů, vlhkost se zde udržuje 80%. Teplota kolísá mezi 25 - 28°C.
Chování tohoto druhu, ale i celého rodu, můžeme přirovnat k chování příbuzného rodu Psalmopoeus. Pokud s ním tedy manipulujeme, tak je zbrklý a snaží se utéci. Vydráždění jedinci, kteří nemají možnost útěku, se staví do obranného postavení. Pokud ale zvíře nijak zvlášť neobtěžujeme, tak se nesnaží kousnout. Odchyt provádíme krabičkou.
Pro celou podčeleď Avicularinae je typické, že nemívají problémy s příjmem potravy; je tedy dravý,žravý a nevybíravý a můžeme u něj zkrmit to, co nám nechtějí ulovit např. Brachypelma. Vzhledem k jeho žravosti brzo dospívá, samičky 2. až 3. rokem, samečci o půl roku až o rok dříve.
Před léty byly jeho vzorky používány ke studiím.
Celkově je to nenáročný a bezproblémový druh, který umí zkrášlit každé terárium.

Opluštilová Jarmila

Použitá literatura:
Fr. Kovařík, Sklípkani, Madagaskar, 1998

© 2003 Michal Toráň & Jaroslav Dobiáš
webmaster
Home