Nhandu coloratovillosus
(Schmidt,1998)
Tento zemní sklípkan pochází z Brazílie. Pod tímto názvem u nás není znám příliš dlouho. Dříve byl nabízen a prodáván pod různými názvy jako Theraphosae sp.; Vitalius spec. atd. Na konci osmdesátých let byl poprvé nabízen na burzách v Německu (SRN). Původní platný název tohoto sklípkana byl ovšem Brazilopelma coloratovillosum. Dle sdělení jednoho mého kolegy, má tento druh také domovinu ve státě Uruguay. Mám však pocit, že jde o záměnu s Nhandu carapoensis (Brazílie- stát Mato Groso, Uruguay). U nás jsem ho nedávno viděl v jednom časopisu nabízet dokonce pod přezdívkou „bílý smithi", což je ovšem nepřesný termín, neboť se pod tímto názvem prodává druh Acanthoscurria geniculata.
Sklípkan patří k těm menším, jeho velikost v těle se pohybuje okolo 5-6 cm. Subadultní jedinci jsou často kvůli svému zbarvení zaměňovány s druhem Acantoscurria geniculata (C.L.Koch,1841). A. geniculata je však poměrně větší.
Svoji subadultní samici (10.sv), chovám v plastové ubikaci o rozměrech 20x20x12 cm (šxdxv). Myslím, že tato ubikace je rozměrově pro tento druh ideální a dostačující. Jako podklad používám klasickou lesní hrabanku o vrstvě cca 3-4 cm. Nechybí kus kůry, jako úkryt a mělká napaječka. Ob den rosím a vzdušnou vlhkost udržuji okolo 65-75%. Jedná se o poměrně aktivní druh. Je velmi žravý. Krmíme klasicky cvrčky, červy, větší jedince potom myšími holaty. Při vyrušení se staví do obranného postoje a následně začne „vykopávat" chloupky ze zadečku, které jsou velmi účinné, což mohu osobně potvrdit. Vcelku se ovšem jedná o neškodný druh, který spíše uteče, než by kousnul. Často bývá dosti zbrklý. Pokud tomuto pavoukovi nabídnete vyšší vrstvu substrátu, může si začít hloubit chodbu, coby úkryt. S odchovem zatím nemám vlastní zkušenost. Samice prý je při páření občas agresivní. Zatím popsané počty mláďat v kokonu jsou 300 kusů, resp.500 kusů. Již od 1. svleku mají mláďata značný apetit a při dobrém krmení poměrně rychle rostou. Tento druh se u našich chovatelů poměrně rychle uchytil, díky poměrně velkému počtu mláďat v kokonu dnes není velký problém tohoto sklípkana sehnat.
Michal Toráň
Použitá literatura:
G. Schmidt - Vogelspinnen, 4.vydání, 1993,
Fr. Kovařík, Sklípkani, Madagaskar, 1998,
Andrew M. Smith, The Tarantula - Clasification and Identification Guide, Fitzgerald Publishing, London, England.
Nhandu coloratovillosus-foto M.Toráň