Poecilotheria ornata a její odchov

Pocock, 1899

Systematické zařazení:
Podčeleď: Poecilotherinae
Země výskytu/původ: Srí Lanka (Asie)

Moje skoro 5letá samice, po 17.svleku, měří v těle asi 7,5cm, v rozpětí nohou má 17cm.
Tuto samičku jsem dostala od mého kolegy chovatele, Jirky Retka, asi v 12.svleku. Tímto bych mu chtěla zároveň za ní ještě jednou poděkovat. Je to můj nejoblíbenější jedinec v mém chovu a dostala jméno, jak jinak než „Ornatka“. Od té doby ji chovám doma, v postupně se zvětšujících terárech. Za tu dobu se 7krát svlékla, seznámila se třemi samci, z toho dva ji odpářili a z toho jednou udělala kokon. V této době samici chovám v teráriu o rozměrech 30x40x30cm (dxvxš). Jako podklad má lignocel, který vlhčím v místech, kde má misku na vodu a kde koření rostlina, jeden druh z rodu Ficus a také vděčný Scindapcus. Jako úkryt P. ornatě slouží opřená borová kůra, občas se schovává i v rozrostlém fíkusu, který zakrývá jednu boční stěnu terária. Úkryt si zapřádá pouze před svlekem nebo před kokonem. Je tedy k vidění celý den. Nemá ráda osvětlovaní zářivkou ani vyšší teploty, které zářivka způsobuje. Pokud tedy zářivku zapnu, pomalu se odebere pod kůru a zřetelně si zakryje oční hrbolek předními končetinami.
V krmení si nevybírá, takže ji předkládám myši, myší holátka, šváby a cvrčky. Na napití má velkou kameninovou misku, ze které pije většinou ráno, než jde „spát”.
Je to naprosto klidná a trpělivá samice, kterou jsem viděla v obranném postoji pouze jedinkrát – když jsem ji odebírala mláďata.
V následujících řádcích Vám přiblížím páření a odchov tohoto druhu z mé vlastní zkušenosti.
24.3.2001 jsem výměnou získala prvního adultního samce P.ornata z Litoměřic, na abdomenu měl viditelný nádor. Na samici reagoval okamžitě, oba vzorně bubnovali, P.ornata zapojila do bubnování všechny své přední končetiny a partnera neustále hledala. Samce jsem u samice tedy nechala na pár dní v teráriu. Protože i následující dny také aktivně bubnovali samec zůstával u Ornátky až do dne 10.4.2001. V tento den, jej totiž samice zabila a pozřela. Po měsíci se Ornatka silně zakopala a zapředla. 26.9.2001 se svlékla.
4.8.2001 se mi naskytl další adultní sameček, tentokrát za půl kokonu a z Olomouce. Samec byl sice velký, ale měl viditelně zdeformované, hlavně přední, končetiny. Přesto byl aktivní a bubnoval. Samce jsem tedy také ponechala na pár dní u Ornátky. Po týdnu jsem ho odchytla, přemístila zvlášť, aby se mohli oba v klidu najíst, odpočinout si a samec hlavně přečerpat. Asi po týdnu putoval zpět k Ornatce. Oba se opět přivítali hlasitým a vytrvalým bubnováním. 17.9.2001, ale Ornatka nakonec samce zabila a pozřela. Jelikož měla po samci nebezpečně velký zadeček, nedostala už po té nic k snědku.
Dne 29.10.2001 se samice pustila do velkého opřádání kůry a za 3 dny, už byla totálně zakopaná. Přestala úplně vylézat a to i v noci za vodou. Následující dny a týdny, jsem vlhčila o něco více, protože samice nepila a také jsem nevěděla zdali se nebude svlékat. Po dvou měsících jsem už začala věřit tomu, že tam snad ten kokon má, nebo že se alespoň na něj chystá. Vždycky mě proto vždy braly mdloby, když sousedé jak ve spod, tak i nad námi pořád něco aktivně přesouvali a bourali. Navíc její terárium mám umístěno přímo na skřínce, kterou denně otevírám a zavírám, pouze zvyklost z těchto vibrací ji asi ponechal v klidu.
Asi po třech měsících, co se zakopala, si Ornatka protrhla na pavučině malou dírku, v průměru asi 7 mm. Ten za pár dnů zapředla, ale brzy si protrhla nový, na stejném místě. Sloužili určitě k větrání.
Dne16.3.2001, téměř po 4 měsících co se zapředla, jsem jako vždy opět hleděla do jejího terária a přemýšlela o tom, co tam tak může dělat – 4 měsíce bez pořádné vody a v prostoru o rozměrech jen o něco větších jak je ona sama. A v tom okamžiku, jsem na rozhraní kůry a zapředené části, spatřila pohyb něčí malé nožičky. Co teď ? Věřila jsem, že to nejsou vidiny, takže jsem si připravila průhledné kyblíky na mláďata, krabičku a lžíci na odchyt samice.
Po té jsem začala pomalu odtrhávat pavučinu od kůry. To už jsem myslela, že se setkám s nějakými mláďaty, ale nic, samice měla hnízdo zapředené třemi pavučinovými vrstvami a zkombinované s naneseným lignocelem, takže chvíli trvalo, něž jsem se dostala do hnízda. Tam mě čekala sedící samice, pod sebou a všude kolem ní se hemžili mláďátka v 1.svleku, na kterých už šlo vidět, že by něco rády spolkly. Proto se už provrtávaly ven z hnízda. Ornatce tam bylo asi s nimi očividně dobře, takže nikam nespěchala.
Nejprve jsem musela odchytit samici, jelikož mláďata se začala nekontrolovatelně pohybovat po celém hnízdě i teráriu. A to bylo poprvé co mi Ornatka dávala najevo svůj odpor, kousala do umělohmotné lžíce a nechtěla se pohnout z místa. Nakonec jsem samici i všechny mláďata odchytla. Některé mě dokonce při odchytu kousli do ruky. Místa po kousnutí mě pak pár hodin svědily.
Celkový počet mláďat činil 137 kusů. Mláďata jsem rozdělila zhruba po 30 kusech do velkých průhledných dóz s lignocelem, opřenými kousky kůry a s odpovídajícím větráním. Poprvé jsem jim podala rozstřižené červy, ty ale vzala jen slabá polovina ze všech mláďat. Následující den jsem jim do dóz vsypala malé živé cvrčky, které už vzali skoro všichni. Při každém krmení a čištění od zbytků se ale mláďata plašila a vybíhali z dóz. Proto jsem asi po týdnu začala mláďata P. ornat, rozdělovat po jedné do filmovek. Tak jsem měla kontrolu nad jednotlivými jedinci a věděla o každém, zda potravu přijal či ne . A pokud utíkal, tak utíkal pouze jeden. Po 3 týdnech kdy byli už všechna mláďata rozkrmená, putovala slíbená polovička úrody k majiteli samce.
Kolem 11.4.2002 šli první malé P.ornaty do 2.svleku, kolem 19.7.2002 do 3.svleku, kolem 15.11.2002 do 4.svleku. V srpnu 2003 jsou samice v 7. svleku. Celková úmrtnost byla velmi nízká, dva jedinci si přiškrtili stopku zadečku ve vlastní pavučině.
Pokud se ještě zmíním o samotné Ornatce, tak se 1.7.2002 svlékala.
Asi před 3 týdny jsem ji přinesla dalšího samečka, opět byl aktivní a čile bubnoval. I Ornatka jako vždy, zapojila do bubnování všechny své přední končetiny a poctivě samci odpovídala, její spermatéka se viditelně rozevřela. Pokud se k samci, ale dvakrát větší samice přiblížila, neměl odvahu k napáření. Proto putoval k menší samičce dalšího chovatele, ten má mimochodem Ornátčinu sestřičku.
V červnu tohoto roku se samice opět svlékla. Zajímavostí bylo, že samice do posledního okamžiku byla venku a vůbec se nezapřádala. S jejím svlekem jsem už počítala, byla vybledlá a čas už tomu odpovídal, proto jsem jí začala více vlhčit. Až v noci, kdy se svlékla, si samička upředla mezi kůrou a stěnou terária lůžko, jinak nebyla vůbec chráněná. Ráno jsem tedy hned viděla, že si nedosvlékla poslední levou končetinu nato jsem si ji odchytila abych se jí pokusila ještě končetinu zachránit. Bohužel, svlečka už byla ztvrdlá a samička tak na pár svleků o svou končetinu přišla (viz titulní foto). Z této ztráty měla pár dní problémy s pohybem a ani první krmivo si nechtěla vzít. Když si pak ale uvědomila, že jí končetina zase postupně doroste, začala už zase po všem živém skákat.
Nyní mám pro ní opět zamluveného samce tohoto druhu.

Opluštilová Jarmila

Použitá literatura: Fr. Kovařík, Sklípkani, Madagaskar, 1998