Výlety sklípkanů - na pokračování

Jelikož mám takových zážitků se svými chovanci více a celý obsah jednoho časopisu tomuto jednomu "tématu" nebudeme věnovat, postupně je budu po čtyřech v každém čísle představovat. Předem ale mohu napsat, že se bude jednat o různé druhy o různé toxicitě, takže v  zastoupení nebude například chybět ani Selenocosmia javanensis.
Přesto až na jeden případ se všichni tuláci našli a v pořádku byli vracení do terárií.

Spíše jako na útěky se chci zaměřit na místa, kde byli chlupáči nalezeni, protože většinou utekli za stejných okolností tj. špatně zajištěná dvířka terárií či dóz. Útěky klasicky odstartovala Brachypelma albopilosa, přesněji dospělý sameček který v noci využil nezajištěných dvířek terária, které bylo umístěno asi 1,5 metr v  polici skříně, slezl na zem a kudy si to pak šmíroval to už jsme těžko bez natáhlé pavučiny mohli zjistit, každopádně se za 3 dny našel u postele.
Pár měsíců poté stejné situace využil opět adultní samec Lasiodora difficilis. Poprvé jsme za skříně dávali vlhké hadříky a předkládali usmrcené cvrčky – bez odezvy. Místnost jsem uzavírali. Přesně měsíc po úniku jsme turistu nalezli v polici za množstvím knih, ale zase v  blízkosti akvárií, které mu zajišťovali relativní vlhkost. Dalším uprchlíkem byla adultní samice Hysterocrates hercules, která ten den přišla bratrovi ČD. Docestovala pozdě večer, takže se zavřenou v krabičce už nechtěl manipulovat a tak ji pouze položil k jejímu budoucímu obydlí. Ráno byla ale krabička prázdná, samička si jednoduše uvolnila jeden roh víčka krabičky a vyšla si neznámo kam. Opět jsme místnost obstarali miskami s vodou a krmením, opět ovšem bez ohlasu. Asi po 3 týdnech si přítomnosti útěkářky všimla návštěva, která ji zahledla na stěně (nízko u země) u skříně. Pokud se návštěvy týče, chodí k nám nadále (samozřejmě jsme jim neřekli o jakého drobečka se jednalo).
Pokud dále vzpomenu dalšího šťastlivce, kterému se povedlo zdrhnout byl subadultní samec Vitalius cristatus asi v 11.svleku. Ten už zmizel z jiné místnosti, už bydlel ve stojanu a také díky zajištění mohl vyzkoušet na pár týdnů "svobodu". Nalezli jsme ho asi za měsíc na opačné straně bytu, ve skříní v nejvyšší polici, kde seděl na kupce zimních čepic. Opět jen následovalo udivení, proč si vybral zrovna toto místo.
V příštím čísle Vás seznámím s útěkáři: Psalmopoeus irminia, Avicularia metallica, Megaphobema robusta a dvojnásobným útěkem dospělého párečku Phormictopus platus , tentokráte z  pářícího terária.

Opluštilová Jarmila