Časopis - články | Články | Inzerce | Diskuse | Fotogalerie | Výstavy | Kontakt | Odkazy | Euroinfo
Grammostola rosea

(od 21.04.2003)

Grammostola rosea

(Walckenaer,1837)
Podčeleď: Theraphosinae

Rozšíření:
Chile, Argentina, Bolívie – zemní pavouk, který obývá mělké prohlubně v  lesích.

Velikost:
6 – 7 cm (moje samice ve 14. svleku 6,8 cm)

Popis:
Základní zbarvení je růžovo – hnědé. Na končetinách jsou podélné bílé proužky, které jsou obehnány červenohnědými štětinami. G. rosea má na kyčlích pedipalp a na prvním páru nohou tvrdé, ostnaté červené štětiny. Na zadečku má zrcadélko typické pro rod Grammostola Simon,1892. G. rosea patří mezi nejčastěji importované druhy sklípkanů. Je to horský sklípkan, který roste velmi pomalu a pohlavně dospívá až za několik let. Tento druh byl u nás velmi často nabízen pod jinými jmény: Grammostola spatulata, Grammostola cala a Phrixotrichus roseus.

Podmínky chovu:
Vybudujte terárium pro zemní druhy. Rozměry 30x20x20 (dxšxv).Dáme asi 5 cm vysokou vrstvu lignocelu nebo lesní hrabanky. Udržujeme teplotu 22 – 25°C. G. rosea nemá ráda přílišné vlhko. Bohatě stačí 65%.

Příbuzné druhy:
Asi 16 druhů, např. G. acteon (Brazílie, Uruguay), G. chalcothrix (Argentina), G. monticola (Bolívie), G. porteri (Chile).

Odchov:
Samce jsem zakoupil přes kamaráda 22.6.2002. Dva dny jsem ho nechal v  klidu a 24.6. jsem se rozhodl zkusit samici napářit. Samec a samice od sebe neustále ustupovali. Asi po čtyřech minutách naléhání samice rozevřela doširoka chelicery, ale samec jakoby nevěděl, co má dělat. Jen tak stál před samicí a asi po půl minutě si samici chytl. Během té půl minuty byla samice neustále ve vzduchu s roztaženými chelicery. Páření probíhalo asi dvě minuty, během nichž samec střídal oba bulby. Toto páření probíhalo na zemi na koberci. Samec udělal druhý den spermatickou síť a tak, abych se ujistil, jestli je samice napářená, jsem vložil samce k samici do terária tak, jak to doporučují jiní chovatelé v literatuře. Bohužel, moje chyba, knihy vždycky nejsou nejchytřejší a samice samce sežrala. Samec naštěstí samici kousnout nestihl, i když se o to opravdu snažil.
Mírnější druhy je lépe pářit mimo terárium, kde ztrácí svou agresivitu vůči partnerovi. Až do teď se nic neděje, takže z páření nic nebude. Kamarád měl také samce a také se mu nepodařilo G. rosea rozmnožit. Samice byla po sežrání samce ještě několik dní hodně agresivní. Musel jsem ji hodně nakrmit, aby se zklidnila. Abych řekl je dost nervózní i teď. Nedokážu ji chytit ani na ruku. Nemůžu ji uklidnit. Musím upozornit, že před sežráním samce byla zcela krotká.

Použitá literatura:
L. Klátil – Krasavci s chlupatýma nohama
E. Bruins – Encyklopedie teraristiky

Roman Morávek

© 2003 Michal Toráň & Jaroslav Dobiáš
webmaster
Home