Poecilotheria ornata (Pocock 1899) Podčeleď: Poecilotheriinae Výskyt: Srí Lanka a Indie

Velikost:
E.Bruins - samice 6-7 cm v těle
V.V. With - samice 6 cm v těle
Samice v mém chovu má 8 cm v těle

Popis:
Samice se od samce liší svou pestrobarevností. Vrchní část těla samice v mém chovu má olivově zelený nádech. Na hlavohrudi má dva černé podélné pruhy, které jsou fialově lemovány. Abdomen je tmavší s hnědobílým pruhem a osmi příčnými znaky černé barvy. Nohy jsou na vrchní straně též olivové, avšak ze spodu na stehně (femury), koleni (patelle) a holeni (tibii) ohnivě žluté. Tato žlutá barva je však pouze na prvním a druhém páru nohou, makadla (pedipalpy) jsou u obou pohlaví červená. Samec je menší s méně výraznými znaky spíše šedozelené barvy.

Chování:
Druhy rodu Poecilotheria jsou agresivnější sklípkani, kteří v ohrožení používají svých zvedn utých nohou a jejich ohnivě žluté barvy vespodu k zastrašení svého okolí, popř.nežádoucího vetřelce. Teprve poté, co se tento způsob neukáže jako účinný se schylují k použití kusadel. Patří mezi živější stromové pavouky.

Terarium:
Samici chovám ve standardním teráriu pro stromové d ruhy o rozměrech 20x20x30 (š,h,v), vybavené kůrou a větvemi, sloužící jako úkryt. Jako podklad volím substrát určený pro chov sklípkanů, navrše ný do výšky 4cm. V přední části udržuji substrát stále vlhký. Je zde umístěna také živá rostlina (syngonium), které se zde dobře daří. Vnitřek terária občas rosím a teplotu udržuji kolem 26°C. Petriho miska s vodou je samozřejmostí.

Chov a odchov:
Sklípkana jsem zakoupil na teraristické burze na Brumlovce v dubnu roku 2000. Byl ve třetím svleku a samozřejmě ještě nebylo možné určit pohlaví. V duchu jsem se modlil, aby to byla samice, jelikož se jednalo o jediný exemplář tohoto druhu, který jsem zakoupil. Pavouka jsem zpočátku krmil malými cvrčky a moučnými červy. Pro zajímavost zde uvádím data jednotlivých svleků, neboť u těchto sklípkanů dochází po každém svleku k markantnímu nárůstu. Již při sedmém svleku jsem k mé velké radosti určil pohlaví a jednalo se skutečně o samici.
4.svlek - 13.5.2000
5.svlek - 11.7.2000
6.svlek - 29.8.2000
7.svlek - 7.11.2000 (určeno pohlaví)
8.svlek - 2. 2.2001
Po 8.svleku jsem samici poprvé pářil. Samce jsem si zapůjčil od pana Chwistka. Jakmile byl samec vpuštěn do terária, začal okamžitě reagovat silným bubnováním. Samice jeho "vábení" a zájem opětovala a začala makadly, prvním a druhým párem nohou bubnovat. Jakmile se však samice samce dotkla, zalekl se a schoval se. A tak jsem se rozhodl nechat samce přes noc se samicí v teráriu. Druhý den jsem samce odebral a ten se další den přečerpal. Z toho jsem usoudil, že se páření zřejmě povedlo. Postupem času tomu však nic nenasvědčovalo. Samice se za pět měsíců 17.7.2001 svlékla do 9.svleku. Rozhodl jsem se proto zakoupit si vlastního samce a páření zopakovat. Tak jsem i učinil. Dne 30.7.2001 jsem se pokusil samici opět spářit. Počáteční průběh byl podobný prvnímu pokusu, avšak tentokrát se samec nakonec odhodlal a k páření skutečně došlo. Byl jsem rád, že jsem měl možnost jejich rituál pozorovat. Samec svým bubnováním vylákal samici pod kůru a poté ji nadzdvihl a oběma bulby opářil. Vše trvalo jen 10 vteřin. Průběh byl bezproblémový. Samice ani poté nejevila známky agresivity a umožnila samci poklidný návrat do plastové přepravky. Samice se pak uchýlila pod kůru a začala se čistit. Potravu dále přijímala s chutí - jedno větší myší hole a dva velké cvrčky. Asi po měsíci se samice "zabarikádovala" za korkovou kůru, uzavřela všechny vchody a skuliny a 16.12.2001 (po 169 dnech) začala stavět kokon. Opět jsem vše mohl pozorovat zadní stranou terária. Začala si v 15,30 hod., kdy pečlivě vlákny spojovala spodek korkové kůry se zeminou a postupně vytvořila jakýsi trychtýř. Asi ve 22,47 hod. začala s kladením vajec. Celý kokon byl hotov asi v 5,42 hod. Byl sněhobílý o průměru asi 4,5 cm. Tu noc jsem dal přednost pozorování před spánkem, a tak jsem měl naspány asi jen 2 hodiny. Stálo to však za tu únavu. Kokon jsem nadále ponechal v teráriu po dobu asi 5 týdnů. Samice se o něj láskyplně starala a pravidelně ho obracela.
Dne 23.1.2002 jsem kokon musel odebrat, jelikož průvan způsobil bouchnutí dveří, a tak jsem měl obavu, aby ho samice ze stresu nezničila. Po opatrném rozstřihnutí jsem s úžasem zjistil, že se v kokonu nachází celkem 108 ks palarev a jen 4ks zčernalých vajíček. Zdravé kusy i se zbytkem kokonu jsem uměle dochoval v "inkubátoru". Cca za 3 týdny, 15.2.2001 se začaly palarvy svlékat do druhého stádia. 10 ks však uhynulo v důsledku špatného svlékání.
Týden na to nymfy 2 začaly měknout (hubnout), a tak jsem začal snižovat a následně zvyšovat vlhkost i teplotu, ale i přes mou snahu uhynulo ještě dalších 47 ks. Po dalším týdnu přeživší jedinci začínali přijímat už samostatně potravu - stříhané červíky. Čistý odchov skýtá 45 ks sklípkanů. I přes tak velký úhyn jsem měl radost, že se mi odchov alespoň částečně podařil.
V současné době jen čekám, až se samice svlékne, a pokusím se ji ještě jednou napářit. Snad bude příští odchov úspěšnější.

Martin Vajs

Použitá literatura:
Encyklopedie teraristiky (E.Bruins)
Sklípkani (Wolker von With)

Poznámka:
Chovám ještě P.fasciata, P.regalis, P.rufilata a P.formosa, pocházející z Indie. Zaujali mě svým pozoruhodným zabarvením, avšak nedoporučuji je začínajícím chovatelům.